Základní škola a Mateřská škola Dobrá Voda u Českých Budějovic – Čeština

Setkáváte se ve své funkci ředitele s nějakými problémy souvisejícími se snižující se pracovní kapacitou učitelů ve vaší škole?

"Pracovní schopnosti učitelů základních škol jsou úzce spjaty s neustálým profesním rozvojem. Jsem pevně přesvědčena, že mladý učitel, který dokončí studium, nemůže plnit stejné úkoly po dobu dalších tří desetiletí. V naší škole máme zavedeny plány dalšího profesního rozvoje učitelů, v nichž si každý učitel vytyčuje své individuální cíle vzdělávání. Jako ředitelka školy samozřejmě dohlížím na tyto plány a snažím se je sladit se strategickým rámcem školy.
Zabýváme se také záležitostmi týkajícími se pracovní způsobilosti, jako je integrace nových metod a přístupů, pohoda a vyhoření učitelů. Učitelé si mohou z těchto oblastí vybrat témata, která je zajímají. Každoročně si stanovují dva cíle: jeden se týká osobního a sociálního rozvoje (pohoda, zvládání psychických problémů, komunikace s rodiči, interakce s problémovými žáky) a druhý je vázán na jejich oborové vzdělávání a zaměřen na udržení kroku s novými a současnými metodikami.
Kromě toho je důležitým prvkem také to, že vzdělaní a vysoce motivovaní učitelé mají tendenci disponovat silnou pracovní kapacitou. Své kompetence rozšiřují prostřednictvím aktivit, jako jsou vzájemné návštěvy; po návratu ze školení se o své postřehy a nově nabyté znalosti dělí se svými kolegy.
Z mého pohledu pedagoga i ředitele závisí pracovní způsobilost učitele především na jeho ochotě neustále se učit, na jeho přístupu a myšlení. A to nesouvisí pouze s věkem. Existují mladí jedinci, kteří mohou projevovat nedostatek zájmu, stejně jako existují starší jedinci, kteří zůstávají nadšenými studenty. Podle mého názoru je tedy pracovní schopnost hluboce ovlivněna osobnostními rysy jednotlivce.
V naší škole je kladen důraz na neustálé vzdělávání všech zaměstnanců. Mým cílem je posouvat školu kupředu a zároveň mimo jiné předcházet vyhoření učitelů a podporovat zdravou komunikaci s rodiči."

Zažila jste v poslední době něco, co vás přimělo vyhledat podporu nebo další profesní rozvoj?

Osobně jsem se nedávno zúčastnila programu vyhoření pro ředitele. V loňském roce mě řada problémů přiměla k otázce, zda mám zapotřebí se do tohoto úsilí pouštět. Cítila jsem se nucena řešit určité vnitřní záležitosti. Zvláště mě povzbudilo zjištění, že všichni ředitelé sdílejí srovnatelné zkušenosti; nejde o ojedinělou situaci. Je to podobné jako v každé profesi - jsou období vzestupů a pádů. Tato pravda platí i pro učitele.

Pomohl vám tento kurz tyto problémy překonat?

Do značné míry jsem se s výzvami dokázala vypořádat sama. Mám silnou vůli a často dokážu sama najít řešení. Školení se však ukázalo jako přínosné, zejména v navázání kontaktů s dalšími řediteli, kteří mají podobné problémy. To mi bylo největší oporou. Živě se zajímám o nejnovější vývoj v oblasti pedagogické psychologie. Za pět let v této funkci jsem získala značné množství poznatků z psychologie řízení, jejichž pochopení by mi dříve mohlo trvat pět hodin, ale nyní mi zabere podstatně méně času. V současné době se soustředím především na pěstování pocitu sounáležitosti mezi učiteli a zaměstnanci, aby se cítili nedílnou součástí školy.

Vnímáte pokles pracovní způsobilosti učitelů v důsledku ubývajících fyzických sil?

Nevěřím, že učitelé vnášejí do výuky své osobní problémy. Když vstoupíme do třídy, můžeme své osobní starosti odložit, protože prostředí výuky má tendenci nás povzbuzovat. Naši zaměstnanci jsou pro své povolání hluboce zapálení. Osobně považuji výuku za relaxační zážitek. V důsledku toho nepozoruji u svých kolegů fyzická omezení související s věkem. Co může občas vyvolat obavy, je situace, kdy se vyskytnou problémy související se školou, které je třeba řešit formálním způsobem. Tyto situace mohou významně ovlivnit náš výkon.